Ciekawostki

Město za oknem pořád bliká, ale v bytě už se zhaslo. Zůstalo jen světlo lampičky a malý sešit s ohnutými […]

Dvě hodiny jste překládali hromádky oblečení, třídili hrnky, utírali prach z poliček, na které jste týdny ani nepohlédli. Podlaha se

Svaly v rukou pálí od tahání kýblu, tričko je propocené, hlava hučí. Sedneš si na gauč, víš, že zítra tě

Talíř je prázdný už deset minut, ale ruka pořád šmátrá po skříňce s něčím malým “na zub”. V kuchyni svítí

Voda na kávu už bublá, v ruce hrnek, v hlavě seznam úkolů na celý den. Jenže místo klidného startu začíná

Všechno je na svém místě, gauč je uhlazený, polštáře našlehané, svíčka hoří. Vzduch vypadá skoro jak z reklamy na aviváž.

Budík zvoní už podruhé, venku šero, telefon vibruje pod polštářem. Otevřeš oči, rychle projedeš notifikace: tři maily, dvě zprávy, jedno

Mobil ještě poblikává oznámeními, na stole leží otevřený notebook, v kuchyni nedopitý hrnek kávy. Všude něco, co něco chce. V

Co si vezmeš na sebe. Jestli odpovíš na ten e‑mail hned. Jestli půjdeš pěšky, nebo popojedeš tramvají. A někde mezi

V neděli večer, někde mezi posledním prádlem a doomscrollováním na gauči, tě to znovu napadne. „Od zítřka jedu režim.“ Budík