Autor: Tomasz Wisniewski

Večer. Ticho v bytě přerušuje jen monotónní hučení lednice a slabé bzučení nabíječky v zásuvce. Na stole bliká v rohu […]

V tramvaji číslo 9 sedí mladá žena a zamračeně hladí displej telefonu. Vedle ní starší pán sleduje z okna, jak

Budík zvoní už potřetí a obrazovka telefonu pálí do očí ještě dřív, než se úplně probudíte. Hlava těžká, záda ztuhlá,

Pondělí ráno, otevřený notebook, půl vypité latte a žaludek, který ještě nepochopil, že je nový týden. Martina sedí v open

Na stole leží mobil, obrazovka svítí, oznámení skáčou jedno za druhým. Jana po náročném dni sahá automaticky po telefonu, ale

V kavárně u okna sedí pár kolem čtyřicítky. Pijí kávu, občas se na sebe podívají, něco si pošeptají a smějí

Na obrazovce mobilu blikne zpráva: „Změna plánu, nestíhám. Můžeme to posunout?“ Je pátek odpoledne, před sebou máte večer, na který

Venkovní mráz kreslí na okna jemné mapy a v paneláku vedle nádraží se zamlžená skla mění v malé rybníčky. Ráno

Ráno. Budík zazvoní už potřetí a vy máte pocit, že jste nespali vůbec. V hlavě mlha, v těle olovo, v

V otevřené kanceláři je ticho, jen lehké cvakání klávesnic. Všichni sedí, shrbení nad notebooky jako by závodili, kdo se ohne