Autor: Tomasz Wisniewski

Na displeji to vypadá jako docela běžný večer. Prst automaticky sjíždí po nekonečném feedu, oči se trochu lesknou, hlava je […]

V tramvaji číslo 9 je nezvykle ticho. Všichni drží v ruce mobil, palce jim kmitali po obrazovkách jako malí motorci.

Budík zvoní, ale prst už automaticky míří na odložení. Mobil do ruky, rychlá sprcha, kafe do termosky, tramvaj… a najednou

Budík ještě mlčí, pokoj je šedý a tichý. Otevřete oči, podíváte se na displej a vidíte to: 6:29. Za minutu

V sobotu odpoledne sedí v kavárně tři ženy kolem padesátky. Smějí se, ale mezi věty občas spadne ticho. Jedna z

V otevřené kanceláři se pomalu rozsvěcejí monitory, hrníčky cinkají o stůl a káva ještě voní čerstvě. Je 8:30 a půlka

Na jaře v jedné kavárně v Brně seděli tři přátelé. Všichni něco přes padesát, každý úplně jiný život. Jedna právě

Lednička otevřená, vy stojíte opření o dvířka a hypnotizujete poloprázdné poličky. V hlavě běží stejný film jako včera: „Co budeme

Na ledničce visí fotka pláže, modré moře, slunečník. Vedle ní nenápadný papírek: „Dovolená 2025 – 40 000 Kč“. Každý měsíc

Na rohu parku stojí muž v kabátu a chodí tam a zpátky po úzké cestičce. V ruce žádný telefon, žádná