Autor: Tomasz Wisniewski

Je devět hodin ráno, open space hučí jako úl a Jana už podruhé zívá nad stejnou tabulkou v Excelu. Včera […]

V kuchyni to zní úplně obyčejně. Taška letí do kouta, dětské boty klapnou o dlažbu, někde cinkne lžíce o hrnek.

Večer, kdy se celý den sype na hlavu, většinou končí stejně. Někdo v kuchyni položí větu ošklivým tónem, druhý protočí

Je večer, město pomalu zhasíná a v jednom bytě to teprve začíná žít. Někdo ještě hladově loví zbytky ve dřezu,

Ve dvě ráno se byt tváří, jako by byl dávno mrtvý. Ulice před oknem je prázdná, sousedi spí, jen v

Počítač svítí, kurzor bliká na prázdné stránce a hodiny v pravém rohu monitoru se neúprosně blíží k půlnoci. Termín odevzdání

Ráno v kavárně na rohu. Fronta se nehýbe, ale platební terminál pípá jak na běžícím pásu. Jedna flat white, druhé

V kavárně v centru Prahy sedí dva lidé u vedlejšího stolku. Jeden má před sebou notebook, deset otevřených oken, mobil,

Po obědě je kancelář ještě hlučnější než ráno. Někdo telefonuje s klientem, tiskárna zasekla papír, kolega mlátí do klávesnice, jako

V otevřeném prostoru to hučí jako v úlu, ale u stolu u okna je podivné ticho. Kolega, který dřív vyprávěl