Autor: Tomasz Wisniewski

Fronta u bankovní přepážky se hýbe tempem starého modemu. Lidé přendávají z jedné ruky do druhé občanku, kartičky, papíry, mobil. […]

Na nároží pražského Karlína stojí kávárna, která jakoby vypadla z budoucnosti. Uvnitř je plno, ale nikdo nespěchá. Není pondělní ráno,

Ráno v tramvaji číslo 9. Mladý kluk v bundě s kapucí kouká na svůj mobil a na displeji mu svítí:

Na nádraží v Berlíně stojí vedle sebe tři skupinky lidí. Španělští studenti, ukrajinská rodina s igelitkami a český IT specialista

Na obrazovce nad postelí běží barevná mlha, která se náhle láme v obraz školní tělocvičny. Na koberci leží třicátník v

V sobotu dopoledne na pražském sídlišti. Parkoviště plné, auta namačkaná na sebe, každý balkon přetéká krabicemi, květináči, starým nábytkem. Lidé

V open space je ticho, jaké bývá jen pozdě večer nebo brzy ráno. Na obrazovkách svítí kód, prezentace, tabulky. Jsou

V čekárně malé genetické kliniky na okraji města sedí pár kolem třicítky. Ona svírá v ruce složku s výsledky DNA,

Na podzimním setkání absolventů sedí u jednoho stolu bývalí spolužáci. Někdo loví v mlze vzpomínek jména, jiný si nepamatuje ani,

V tramvaji číslo 9 stojí kluk s batohom, kouká na displej a v očích má něco mezi únavou a vztekem.