Autor: Tomasz Wisniewski

Otevřené kanceláře hučí jako úly, i když na první pohled nikdo nemluví. Klávesnice cvakají, klimatizace ševelí, kolega za zády telefonuje. […]

Budík zvoní už potřetí a vy máte pocit, že jste vlastně vůbec nespali. Hlava těžká, oči pálí, tělo se nechce

Některá rozhodnutí zvládneme lusknutím prstu. Jiná se táhnou celý den v hlavě a večer se najednou zdají těžká jako beton.

Na open space dopadá modré světlo monitorů a v rohu tiše bzučí kávovar. Je 11:47, někdo rychle dojídá rohlík nad

Je to jen pár minut před usnutím. Telefon už dávno spadl z ruky, ale hlava pořád jede: zítřejší porada, nákup,

Všimnete si toho nejdřív na maličkostech. Ráno koukáte do skříně a půl minuty jen stojíte, protože mozek prostě „nenaskakuje“. V

V tramvaji číslo 9 je pondělní ráno cítit skoro fyzicky. Všichni zírají do telefonů, sluchátka v uších, ramena lehce zvednutá.

Letadlo dosedá na přistávací dráhu, kufry naráží do sebe v přeplněném autobuse a v hlavě vám ještě doznívá šum moře.

Všimnete si toho u sebe možná poprvé v tramvaji. Jen na chvíli zvednete oči od obrazovky, podíváte se kolem… a

V paneláku za oknem je ještě teplý letní večer. Ulice hučí, asfalt sálá horko a v ložnici se pomalu nedá