Autor: Tomasz Wisniewski

Ráno na sídlišti v Praze. Výtah se otevře a soused z vedlejšího bytu nese v ruce jen telefon a malý […]

Na velkém náměstí v Praze se lidé dívají nahoru na obří obrazovku. Místo politiků za pultíkem běží vizualizace dat: křivky,

U večerního stolu v kuchyni sedí třicetiletá Anna a zírá na dvě verze sebe sama. V mobilu má otevřený pracovní

Ráno na rušné zastávce. Lidé listují v mobilu, plánují schůzky, přepočítávají minuty do porady. Vedle nich stojí muž bez telefonu,

Na pražském Jiřáku stojí v sobotu dopoledne fronta ne k pekaři, ale k malé kůlně s nápisem „Sdílená dílna a

Na nástěnce v jedné pražské kavárně visí ručně psaný vzkaz: „Platíme úsměvem, ne kartou. “ Baristka se směje, podává kávu

Na lavičce před úřadem práce stojí dvě maminky a tiše probírají ceny potravin. Jedna z nich se dívá na mobil,

V čekárně malé neurologické kliniky v Brně sedí muž kolem padesátky a drží v ruce plastovou krabičku. Vypadá trochu jako

Je dvě ráno, ulice města konečně ztichly a ve většině oken se zhaslo. Jen pár monitorů pořád modře svítí do

Budík zvoní, na displeji sedm hodin a vy máte v hlavě jednoduchou rovnici: osm hodin spánku = budu v pohodě.