Čínský dvanáctijádrový čip Loongson je zhruba třikrát pomalejší než šestijádrový Ryzen 5 9600X — 3B6000 brzdí nízké frekvence v linuxových benchmarcích

Čísla z benchmarků ale budí mnohem víc otázek než nadšení.

Domácí čínské procesory se postupně přibližují západní konkurenci, ale cesta je delší, než naznačují státní prezentace. Čerstvé testy dvanáctijádrového Loongsonu 3B6000 proti moderním x86 procesorům AMD a Intelu ukazují velmi nerovný boj, v němž hraje hlavní roli nízká taktovací frekvence a omezený výkon na jádro.

Loongson 3B6000 v laboratoři: jak se čip dostal k linuxovým testerům

Procesory Loongson se mimo Čínu téměř neprodávají, takže praktické testy bývají vzácné. Tentokrát se jeden kus 12jádrového 3B6000 dostal k linuxovému webu Phoronix, který ho otestoval na desítkách aplikací a benchmarků.

Čip dorazil na vývojářské desce micro-ATX označené 3B6000x1-7A2000x1-EVB. Platforma cílí spíše na nadšence a vývojáře než na běžné uživatele.

  • 2 sloty pro operační paměť typu DIMM
  • 1 slot M.2 pro úložiště
  • 2 sloty PCIe x16 (omezené podle čipsetu)
  • pár USB portů, základní I/O výbava

Takové řešení připomíná spíš testovací nebo embedded platformu než hotový produkt pro desktopový trh. Přesto poskytuje reálný pohled na to, kde dnes Loongson technicky stojí.

Dvanáct jader, ale výkon jako levnější mainstream

Na papíře zní 12 jader slibně, hlavně ve světě, kde se paralelizace stále více prosazuje. Jakmile se ale přidají konkrétní čísla, iluze mizí.

V průměru vychází Loongson 3B6000 přibližně třikrát pomalejší než šestijádrový Ryzen 5 9600X v široké sadě linuxových testů.

Phoronix porovnal 3B6000 s moderními západními čipy, zejména s Ryzenem 5 9600X, šestijádrovým procesorem cíleným na mainstreamovou sestavu. Navíc do srovnání vstoupily i procesory Intel Core Ultra a dokonce čtyřjádrový ARM čip v Raspberry Pi 500.

Výsledek pro Loongson není lichotivý: ve většině testů se ocitá úplně na konci tabulek. Jediný čip, který Loongson překonává systematicky, je zmíněné Raspberry Pi 500 se čtyřmi jádry ARM. To ukazuje, že 3B6000 má blíž k výkonnějším embedded řešením než k moderním desktopovým procesorům.

Kde Loongson zabodoval: několik světlých výjimek

Ačkoliv celkový obraz vypadá bledě, nenajdeme jen špatné zprávy. V několika specifických benchmarcích 3B6000 překvapil a dosáhl výkonu podobného nebo dokonce srovnatelného s moderními x86 procesory.

➡️ Studie ukazuje, jak se mění tolerance ke stresu s věkem a zkušenostmi

➡️ Jak může malá změna v nastavení telefonu snížit rušení během dne a zlepšit soustředění

➡️ Odborníci vysvětlují, proč může být příliš mnoho informací větším zdrojem stresu než nedostatek času

➡️ Mládý střevní mikrobiom zvrací stárnutí střev u myší, naznačuje studie

➡️ Když jste celý den unavení, ale večer nemůžete usnout, co se skutečně děje ve vaší hlavě

➡️ Studie ukazuje, jak pravidelný režim dne ovlivňuje psychickou stabilitu

➡️ Odborníci na psychologii říkají: „Skutečný zlom v životě je změna v tom, jak toto vnímáte“

➡️ Odborníci vysvětlují, proč může být multitasking méně efektivní než soustředění na jednu věc

Benchmark Loongson 3B6000 Srovnatelný čip
C-Ray 2.0 (rendering) zhruba na úrovni AMD Ryzen 5 9600X
OpenSSL 3.6 (kryptografie) blízko výkonu Intel Core Ultra 5 245K
QuickSilver 20230818 lehce před Core Ultra 5 245K, srovnatelný s Core Ultra 9 285K

Právě kryptografie a některé typy výpočetně náročných úloh ukazují, že architektura LA664 umí ve specifických scénářích držet krok. Jde ale spíše o výjimky potvrzující pravidlo než o obecný trend.

Loongson 3B6000 dokáže v jednotlivých úlohách dohnat i moderní Intel nebo AMD, celkově ale zůstává výrazně pozadu.

Hlavní brzda: takt jen 2,5 GHz a omezený IPC efekt

Základní frekvence 3B6000 je jen kolem 2,5 GHz. To je zhruba polovina taktu, kterého dosahují mnohé současné čipy Intel a AMD v boost režimu, často přes 5 GHz.

Architektura LA664, na které 3B6000 stojí, míří podle dostupných informací výkonem na úroveň IPC (instrukcí na takt) podobnou architektuře Zen 3 od AMD. Teoreticky by tedy při stejném taktu mohla nabídnout slušný jednovláknový výkon.

Problém nastává ve chvíli, kdy nízký takt podkope tyto IPC zisky. I když jádro samo o sobě pracuje efektivně, pracuje pomalu. Výsledkem je kombinace, která v praktických aplikacích nestačí na agresivně taktované konkurenty.

Dvanáct jader s taktem 2,5 GHz působí v roce 2026 skoro archaicky proti šestijádru běžně běžícímu přes 5 GHz.

Výkon více jader tento handicap nezachrání. Mnoho běžných aplikací, od her po kancelářské nástroje, stále silně závisí na výkonu jednoho nebo několika málo jader. A právě zde Loongson dramaticky ztrácí.

Strategický kontext: proč Čína Loongson potřebuje

Výkonové grafy nevyprávějí celý příběh. Loongson nevznikl proto, aby porazil Ryzen nebo Core v hráčských PC, ale jako součást širší snahy Číny o technologickou soběstačnost.

Po amerických sankcích a omezení exportu moderních procesorů staví Čína na domácí návrhy CPU, které může plně kontrolovat. Loongson patří mezi klíčové značky v této strategii vedle dalších architektur, například ARM nebo domácího RISC-V.

Pro vládní instituce, státní podniky nebo kritickou infrastrukturu může být Loongson zajímavý už jen tím, že umožňuje provoz bez závislosti na západních licencích a dodavatelských řetězcích. Otázkou zůstává, jak rychle se podaří zvednout čistý výkon tak, aby tyto čipy zvládaly náročné nasazení, například v cloudových službách nebo databázových clusterech.

LA864: příští generace má mířit na Raptor Lake

Loongson se nechce zastavit u 3B6000. Podle dostupných informací firma pracuje na nové architektuře LA864, která má přinést výrazný posun.

  • cílový výkon má sahat k úrovni procesorů Intel 13./14. generace (Raptor Lake), alespoň v některých scénářích
  • taktovací frekvence by se měla zvýšit na 3,0 až 3,5 GHz
  • architektura má být modernizovaná, aby lépe škálovala v mnohovláknových úlohách

Hodnoty 3–3,5 GHz stále nezaútočí na 5+ GHz, kde běžně operuje Intel a AMD, ale jde o citelný skok proti současným 2,5 GHz. Pokud se Loongsonu podaří udržet slušné IPC a současně zvýšit frekvence, rozdíl proti západním čipům by se mohl výrazně zmenšit.

LA864 neudělá z Loongsonu náhradu za nejrychlejší gamingové procesory, může však posunout čínské CPU z kategorie „experiment“ do kategorie „použitelné řešení“.

Co z testů vyčíst: pro koho má 3B6000 smysl

Pro běžného uživatele v Evropě nebo Česku nedává Loongson 3B6000 reálný smysl. Nedostupnost, horší výkon a omezený ekosystém softwaru ho diskvalifikují proti levným Ryzenům nebo Core i3/i5.

Čip se ale může hodit v těchto scénářích:

  • vývoj a testování linuxových distribucí pro čínský trh
  • akademické projekty zaměřené na architekturu CPU a portování softwaru
  • experimentální servery v prostředí, kde hraje roli nezávislost na západních dodavatelích
  • výukové sestavy v univerzitních laboratořích

Výkonové limity nelze ignorovat, ale v méně náročných serverových nebo embedded úlohách může Loongson plnit roli relativně otevřené, domácí platformy.

Technické souvislosti: nízký takt jako daň za výrobní proces

Za nízkými frekvencemi často stojí i starší výrobní proces. Zatímco AMD a Intel používají velmi pokročilé uzly (5 nm, 4 nm, Intel 7 a novější), čínští výrobci, omezení sankcemi a licencemi, často spoléhají na starší technologie.

Starší proces znamená vyšší spotřebu a zahřívání při vyšších frekvencích. Návrh procesoru pak musí zůstat při nižším taktu, aby udržel rozumnou spotřebu a teploty. To může vysvětlovat, proč Loongson zůstává u 2,5 GHz, i když by architektura zvládla víc.

Další faktor představuje podpora moderních instrukčních sad, jako AVX-512. Phoronix zahrnul do testů i aplikace, které tyto instrukce využívají. Přestože LA664 umí některé moderní instrukce, optimalizace nemusí být tak vyzrálé jako u západních čipů, což se negativně projeví v reálných úlohách.

Jak se má běžný uživatel dívat na čínské CPU

Pro čtenáře, kteří si skládají počítač doma, má tento příběh jeden praktický dopad: marketingové materiály o „dvanáctijádrových“ nebo „domácích“ procesorech z Číny je potřeba číst s velkou rezervou.

Počet jader říká jen část pravdy. Skutečný výkon určuje kombinace parametrů:

  • IPC – kolik práce zvládne jedno jádro na jeden takt
  • frekvence – na jakém taktu jádro běží stabilně
  • paměťový subsystém – latence a propustnost RAM a cache
  • optimalizace kompilátorů a softwaru pro danou architekturu

Loongson 3B6000 ukazuje, co se stane, když se opřeš primárně o počet jader, ale nedotáhneš frekvence a software. V některých úlohách může čip zazářit, ale jako univerzální procesor zaostane za mnohem skromněji vybavenými konkurenty.

Do budoucna má pro technologické nadšence smysl sledovat hlavně generaci LA864 a další čínské architektury, včetně RISC-V projektů. Ty mohou během několika let vytvořit zajímavou alternativu, zvlášť v serverech a specializovaných zařízeních. Aktuální 3B6000 ale slouží spíš jako demonstrátor směru, ne jako reálná volba pro výkonové nadšence nebo hráče.

Przewijanie do góry